Středa maturita, pátek Dubaj
Pocházím ze Šluknovského výběžku. Čtyři sourozenci, severočeské městečko 150 kilometrů od Prahy a od všeho, co se v Česku považuje za příležitost. Jednu letní středu v roce 2010 jsem odmaturoval. V pátek už jsem seděl v letadle z Prahy do Dubaje.
Letěl jsem s Preciosou — velkou českou sklářskou firmou, která dodávala lustry a umělecké instalace pro hotely a rezidence po celém světě. Roky předtím jsem lezl po skalách a tahle dovednost se najednou ukázala jako kvalifikace: nastoupil jsem jako výškový pracovník ve firmě, která stavěla skleněná díla na nejprestižnější adresy planety.
Ze začátku jsem visel pod stropy s nářadím. Po několika měsících jsem četl technické výkresy, zapojoval složité elektroinstalace, programoval DMX. Po roce jsem na lokaci řídil menší tým a zodpovídal za komunikaci s klienty — na projektech v Hongkongu, Karibiku, USA a řadě dalších zemí.
Tehdy jsem pochopil, jak se z výkresu staví funkční celek. Nevěděl jsem, že o patnáct let později budu dělat přesně to samé — jen místo lustrů budu stavět marketingové systémy.
Studoval jsem sport. Ne marketing.
Po prvních zakázkách jsem nastoupil na Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Ne marketing, ne ekonomku — sport. Působí to jako odbočka. Není.
Volil jsem vědomě. FTVS dává marketérovi pět let pevnějšího základu než většina marketingových oborů: psychologie, sociologie, statistika — disciplíny, kde se data sbírají, kódují a interpretují přesněji, než je v marketingu zvykem. Excel, makra, výzkumný design.
Souběžně jsem podnikal. Otevíral jsem výcviková střediska sebeobrany, učil bojové sporty. Když jsem viděl, jak dlouho trvá a kolik stojí nechat si web udělat, naučil jsem se ho stavět. Rychle jsem pochopil: web, který neprodává, není web — je to drahá vizitka. To byl můj první kontakt s marketingem ne jako s teorií, ale jako s nástrojem přežití vlastního podnikání.
Tel Aviv, duben 2014
Ve čtvrtém ročníku FTVS jsem letěl do Izraele na mistrovství světa v bojovém systému ju-jitsu (EJJU) pod vedením Dr. Dennise Hanovera. Stal jsem se mistrem světa.
To je z téhle stránky asi nejnezajímavější věta. Důležité je, co jí předcházelo a co po ní následovalo: roky tréninku v pět nebo šest ráno, restrikce, dlouhé měsíce bez viditelného pokroku. K1, druhé místo na mistrovství republiky. Brazilské jiu-jitsu, první místo na Czech Open. Vyzkoušel jsem si i MMA v thajském profi týmu Quest.
Sport mi dal jednu věc, která se hodí v marketingu víc než cokoli jiného: vytrvalost. Pochopení, že každý slušný výsledek je podložený stovkami hodin práce, kterou nikdo nevidí. Že úspěch přes noc neexistuje.
Zázrak za deset tisíc je marketingová pohádka pro lidi, kteří nikdy nevedli firmu. Tohle je mimochodem můj nejsilnější filtr klientů.
První strategie
Někdy v roce 2015 mě oslovil kamarád — fotograf Jiří Lízler. Špičkové portfolio, talent, minimum procesů, základní marketing. Sestavil jsem mu první komplexní marketingovou strategii a diagnostiku, včetně plánu. Ne od stolu, ale podle toho, co za poslední roky fungovalo v mém podnikání.
Po Lízlerovi přišly menší zakázky. Pak větší. Mezitím jsem se zdokonaloval v projektovém managementu a krizovém řízení. Vyzkoušel jsem si, jak nastavovat procesy ve firmách, ovlivňovat PnL. Spoluřídil jsem firmu klienta v reorganizaci. Řada klientů zůstala. Pro Northern Hikes pracuji dodnes — osmým rokem.
V tomhle bodě jsem měl tři věci, které drží moji dnešní práci pohromadě: provozní zkušenost z vlastního podnikání, vedení týmu lidí a strukturované řízení projektů.
Osm odvětví
Šestnáct let podnikání. Osm odvětví. Cestou jsem si zkusil snad každou roli, která v marketingu existuje — řadový marketér, producent, content manager, art director, marketingový ředitel s týmem externistů, dodavatel mezinárodních agentur.
Pro Y&R v Qataru jsem odvedl produkční práci na kampaně, jejichž rozpočet se počítal v milionech dolarů. Opakovaně jsem viděl některá specifika mezinárodní práce. Mezi pražskou agenturou a globální agenturou není rozdíl o dva řády znalostí — je to rozdíl o dva řády pečlivosti (pravda, ne vždycky). A většina českých zadavatelů by za stejný výsledek zaplatila třetinu, kdyby jejich tým rozuměl víc systémům než kreativě.
Za těch 16 let jsem pracovně i pro zábavu cestoval do 86 zemí. Zmiňuju to jen jednou, protože to není důvod, proč si mě klient najímá — ale je to důvod, proč vím, že nejlepší řešení může být klidně to české. Zároveň razím tezi, že obyčejný nápad se skvělou exekucí porazí i ten nejlepší s průměrnou.
Požár
V letech 2020 až 2023 jsem souběžně se svou praxí pracoval pro neziskovou organizaci destinačního managementu České Švýcarsko o.p.s. V létě 2022 v parku vypukl největší lesní požár v historii Česka.
Měli jsme skvělý tým: specialisty na PR, copywriting, grafiku, social media, PPC a další oblasti. Moje role nebyla psát tiskové zprávy. Bylo to strategické rozhodování, jakým směrem se komunikace pohne — jaký narativ držíme, kde a kdy mluvíme, čemu se vyhneme, jak budeme minimalizovat dopady na reputaci. Po skončení akutní fáze jsme připravili dvě velké kampaně, které měly národní park znovu otevřít návštěvníkům. Kampaně získaly dvě ocenění VCCR a cenu BigSEE Award.
To, co se v té době stalo, je pro moji práci formativní. Ne ocenění, ale poznání, že systém, který je dobře postavený, vydrží i extrémní tlak.
Kampaň pod tlakem médií, smutku a politiky se nedá zachránit kreativitou. Dá se zachránit jen tím, že máte dobře nastavené procesy a strategii, správné lidi na správných místech a jasný plán.
Pět miliard
Mezi mé dnešní klienty patří AKESO — jeden z největších soukromých zdravotnických holdingů v Česku, s ročním obratem přes pět miliard korun. V každém ze čtyř velkých projektů, které jsme spolu zatím dělali, jsme s týmem klienta řešili stejnou otázku: jak online přivést pacienty na konkrétní výkony, naplnit kalendáře a měřit, co skutečně přináší příjem. Web byl jeden z modulů. Vedle něj rezervační logika, atribuce, copywriting, koordinace co-brandingu, sběr recenzí a spousta dalších detailů, které ale dělají rozdíl.
Klient, který má rozpočet na agenturu i interní tým, ode mě nepotřebuje další kampaň. Potřebuje někoho, kdo umí vymyslet a nakreslit výkres celku — a pak ho ve spolupráci s interním týmem a se svou sítí ověřených specialistů postavit.
Proč architekt
Šestnáct let podnikání mě naučilo jednu věc, která stojí v jádru mojí dnešní práce: většina firem nemá problém s marketingem. Má problém s tím, že její marketing není systém — je to sbírka aktivit. Web, PPC, sociální sítě, e-maily, CRM. Každý kanál vede někdo jiný, nikdo nevidí celek, výsledky se nedají složit dohromady.
Architekt nedělá nic z toho, co dělají specialisté. Architekt rozhoduje, co se má postavit, v jakém pořadí, na jakých základech a podle jakých pravidel.
vlastního podnikání
Empirie
Deset let strategií, osm odvětví, klienti od pětimilionové čokoládovny po pětimiliardový holding. Nevymýšlím — testoval jsem. Každé rozhodnutí, které navrhuji, prošlo praxí.
Technický základ
Od výkresů v Dubaji přes statistiku na FTVS po dnešní každodenní práci s AI, automatizací a datovou infrastrukturou. Nemusím si nechávat vysvětlit, jak věci fungují technicky — a díky tomu umím navrhnout systém, který využívá moderní nástroje smysluplně, ne na efekt.
Akademická poctivost
Byron Sharp, Rory Sutherland, Kim a Mauborgne. Každý měsíc přečtu novou knížku, absolvuji kurz (někdy i víc než jeden), navštívím oborovou konferenci — a co se naučím, hned zkouším u klientů. Tahle kombinace je pro mě i pro klienty vzácnější než čistě teoretická znalost.
To je marketingový architekt. Aspoň ten můj.
Mimo to
Ve volném čase lezu na písku. Občas zápasím — už ne profesionálně, jen pro radost a aby roky tréninku nepřišly nazmar. Čtu. Cestuju. Čas od času udělám pro bono projekt pro neziskovky, které se dotýkají věcí, jež mě baví: krajina, sport, kultura, občanská společnost.
Většinu týdne ale věnuju klientům. Tohle je práce, kterou mám rád natolik, že jsem ochoten ji dělat dlouhodobě, poctivě a podle pravidel, která si sám napíšu. Paralelně se starám o maximálně 3–4 klienty.